Jen jedna je a bez ptaní
jak v makovici zrnka.
Svět jako palouk na dlani
a uprostřed něj srnka.
11. 12. 2010
Chcete vědět, kdo je mráz?
Přichází zas, tak jako čas,
jak milence, když v rubáši,
nad polem lásky rozpráší
a zbude po nich zlatý vlas.
11. 12. 2010
Nejsou ty světy trochu jiné,
pod ledem řeka jak čas plyne
a co ty ryby, které chtějí,
svobodně vyplout do peřejí?
Peřeje radši přeskočíme.
14. 12. 2010
Co žije v dutinách mé hlavy?
A která nemoc svátek slaví?
Já vím, že už je skoro zima,
Přesto by ale bylo prima,
kdyby mne nechytala rýma.
17. 12. 2010
Jak mléko je zima
jak mléko na poli
a zem už nepřijímá
neplodí zmrzlá hlína
nerostou topoly.
Když usínám, tak nevěřím mu
že si jen jazyk brousí.
Pejsek se stočí pod peřinu
já už se těším na tu psinu,
v klíně mne lechtá vousy.
Na ploché zemi stojím zpříma
a už mne příliš nedojímá
Vesmír, ta malá tečka v čase.
Očima tvýma vidím zase
že mimo Vesmír stojí Čína.
Jen jedna a je bez ptaní.
Hle, tam jsme všichni schováni
jak v makovici zrnka.
Svět jako palouk na dlani
a uprostřed něj srnka
Večer už začíná být štědrý,
v Šerkovicích a snad i v Blansku.
nektar si naléváme vědry,
ambrózie po Sečuánsků
je lepší, než ta, kterou jí v Dánsku.
Eva - tak to je svátek deště
a sněhu nějak ubývá
švec sedí ještě
u piva;
vždyť včera propil kleště.
Boží hod, na stole kniha
vidličkou obracím stránky,
Do pusy se mi dívá
jak lupič do bran otevřené banky
a zpívá.
Tažení bubnů z holubníku,
a z lesa žestě v jednom šiku,
výstřely z děl a lampiónů,
Ze strany smyčce v dlouhém smyku.
Mám viset, proto neutonu.
Pro nový rok bych ušel světa kraj,
leč pouze pro rok, jež by opravdu byl nový.
Tak ještě jednou a jinými slovy:
Pro štěstí bych i peklo jménem Ráj
Pozpátku projel třeba na oslovi.
Hle ranní světlo, popůlnoční zář.
A všichni spí po dalším dlouhém flámu.
Dopíjím víno, nic už nepřidá mu
na chuti nový rok. Má stará tvář
v zrcadle --- čas vyměnit kalendář
Nad hlavou vlna beránků
Doutníky v podobě parolodí
Ráno je, v tom tichu se už rodí
poledne: čas tvých copánků,
svařené víno u stánku.
Už tu něco zase není,
jak ve vězení, jak v cizí zemi.
Pomalu se vrací domů,
kameny na svá místa v lomu,
vrací se ticho tvému domu.
(Dobrou noc)
Jen z poloviny byla tady.
Půl cesty vedlo do zahrady
a z poloviny nekonečno
se napůl žertem ptalo: slečno,
není svět pro vás příliš mladý?
Bude i Příběh dítěte?
OdpovědětVymazatCo to je Příběh dítěte?
OdpovědětVymazatTo by mě právě zajímalo.
OdpovědětVymazatA jak vás to slovní spojení napadlo?
OdpovědětVymazathttp://draciperla.blogspot.com/
OdpovědětVymazatAha, to jsme si jenom zkoušel, jak takový blog funguje a jak to vypadá, když se do něho něco napíše. Nic víc než ta dvě slova jsem k tomu tehdy neměl. Ale když jste s tím začala, napadl mne po cestě na poštu do Lomnice už pěkný kus toho příběhu. Škoda že mám práci a neměl bych si místo ní jako dítě hrát na příběhy, což by mne bavilo mnohem víc.
OdpovědětVymazatTak třeba časem :)
OdpovědětVymazatA forma? Jakou formu byste si představovala?
OdpovědětVymazatTřeba nevlídné rozpočítadlo o dětských hrách, to bych měl:
OdpovědětVymazatDětské hry
Ač malá, přesto zvrácená,
jsem dítě zvrhlé štěstěny.
Jak socha pískem zlacená.
Jak perla dávno ztracená.
Jak mnich v klášteře zazděný.
Jsem kakost a jsem hluchavka.
Jsem dvouděložná rostlina.
Jsem často zvána na jatka.
Když porcují má kůzlátka,
tak mne to trochu dojímá.
Je zvláątní tato hodina.
Kdy skončil den? S kým promluvili hosté?
Jak vyprahlá je krajina,
z níž k nebi platan souvislostí roste
a z jeho větví zdá se vąechno prosté
tak, jako svatá rodina.
K
do mlčí, asi vzpomíná,
byť vzpomínky jsou vyděděné děti
a nikdo je už nevnímá.
To osud bere život do zajetí
na chvíli nebo třeba na století
a milenci jdou do kina.
Tancuji v pátek,
v hlavě mám zmatek,
proto se miluji při otevřeném okně.
Ten nedostatek
a můj poslední svátek
uvízli ve vlasech, v mé neobvyklé lokně.
Polykám želvy,
léčím si nervy,
zpovídám papoušky a připadám si šťastná,
když mluvím se lvy
ráno v kavárně Bellevue
o starých milencích a o tom, že jsem krásná.
velice pekne fotky...hlavne ta s descartom
OdpovědětVymazataha, moje vnímaní se zaseklo na slově příběh, takže bych automaticky očekávala krátký epický útvar s pointou :)
OdpovědětVymazatTo byste očekávala. A co byste si přála?
OdpovědětVymazatZralá jsem ke slovům - ke všemu zraji... akorát příliš dlouho zdá se mi - čas mít čas - aneb tohle měl být triumfální mars! vlastně jenom víno zná má slova
OdpovědětVymazat- namáčím je do krvavé spousty o samotě
osamotě - a nic z toho co chci opravdu říci se ješte nenarodilo...
Bohužel už neznám autora, ale v diáři se mi ten text pořád připomíná...možná proto si ho už přivlastňuji. Jak dlouhá je promlčecí lhůta? Ta slova mluví za mě! je možné, že tak trochu i za Vás?
Myslíte, že by za mne mohla mluvit slova z cizího diáře? To by mohlo vysbětlit, proč mi lidé nerozumí.
OdpovědětVymazattak takto si žije človek, ktorý vie, čo chce, má jasno v svojich predstavách a cieľoch, užíva si naplno život, aj svetský aj duchovný...z vašich obrázkov je cítiť pokoj, harmóniu, pohodu, zmysel pre detail, priateľstvo s prírodou vo všetkých jej formách...verím, že raz sa k tomuto stavu mysle dopracujem aj ja, chce to len usilovnosť, vůli, nebojácnosť a chuť ísť za svojím cieľom... a k tej hre ste to vystihol úplne presne, palec hore
OdpovědětVymazatKrásné fotky! Zvlášt ten březový háj! http://www.abcgallery.com/K/klimt/klimt14.html
OdpovědětVymazatTak jsem tady delší dobu nebyla a koukám, že se tady začalo básnit....a vůbec ne špatně. V doprovodu těch fotografií to má i příjemný charakter. Určitě by se to dalo i skvěle prodávat, pokud nepíšete jako někteří zapřísáhlí umělci jen do šuplíku (popř. na blog ;-)......to je následek toho mého studia na ekonomce, porád nás tam učí jak o všem přemýšlet z finančního hlediska, něco zpeněžit, prodat, vydělat, ušetřit... To nevlídné rozpočítadlo mě moc pobavilo, hlavně když šla kůzlátka na jatka ;-) Mají vás děti v Šerkovicích rády?
OdpovědětVymazatJestli se vám to povede zpeněžit, můžete si polovinu nechat za zprostředkování. Bylo by to to nejlepší, co by se s tím dalo udělat.
OdpovědětVymazat