V době kdy ještě studoval jeho rodina očekávala, že bude následovat příkladu svého otce a nastoupí kariéru architekta, ale špatné známky a nadání pro kreslení ho nakonec zavedly ke kariéře grafika.
Do roku 1950 byly jeho práce téměř bez povšimnutí, avšak v roce 1956 vyšel ojeho výstavě článek v časopise Time a dosáhl světového věhlasu. Mezi jeho největší obdivovatele patřili matematici, kteří v jeho práci rozeznali neobyčejnou vizualizaci matematických principů. Bylo to o to významnější, že Escher neměl žádnou formální průpravu mimo matematiku střední školy.
Jak se jeho práce vyvíjela, nechával se v kreslení inspirovat matematickými ideami o kterých četl,
které často pracovali se strukturami v rovině a projektivní geometrií a nakonec zachytil podstatu neeuklidovské geometrie jak uvidíme dále.
Byl také fascinován paradoxem a využil nápadu Rogera Penrose k vytvoření mnoha uměleckých děl. Pro studenty matematiky Escherova práce zahrnuje dvě široké oblasti: geometrii prostoru, a něco so můžeme nazvat logikou prostoru.
Rozdělení struktur v rovině zvané „mozaika“, jsou uskupení uzavřených tvarů, které kompletně pokrývají rovnu bez přesahu nebo zanechvávání nevyplněných míst. Tvary typické pro mozaiku jsou polygony nebo obdobné tvary, jako čtvercové dlaždice uživané na podlahy.
Ačkoli byl Escher fascinován všemy druhy mozaiky, pravidelné i nepravidelné, měl zvláštní potěšení v tom, co nazýval „metamorfózy“, mozaika která dokázala měnit tvar a vzájemně na sebe působit.
Jeho nadšení začalo roku 1936, když cestoval do Španělska a viděl vzory použivané v Alhambře.
Strávil spoustu času skicováním těchto obkladů a později prohlásil, že to „byl jeho nejbohatší zdroj inspirace který kdy využil.“
Ukázal, že nejenom pravidelné polygony jako trojúhelník, čtvereč a šestiúhelník mohou být použity pro mozaikování. (Mnoho dalších nepravidelných polygonů). Escher použil tyto základní vzory ve své mozaice a uplatnil to, co by geometrici nazvali odrazy,translace, rotace atd.a získal další možnosti vzorů.
Také dopracoval tyto vzory v „narušení“ základních tvarů k tomu, aby z nich vytvořil zvířata, ptáky a další postavy. Tyto deformace museli respektovat tří, čtyř nebo šesti bokou symetrii podkladového vzoru aby zachovaly mozaiku. Učinek byl překvapivě krásný.
"konec zachytil podstatu neeuklidovské geometrie jak uvidíme dále."
OdpovědětVymazatKde uvidíme zachycení neeukleidovské geometrie?
http://www.mcescher.com/ - official site
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com/watch?v=PI-b9ye4RqY
- krásny príbeh :)
eee, původně jsem počítala že článek bude krapet delší, ale pod tíhou času, jsem ho pokrátila.
OdpovědětVymazatdotor: to je moje nocni mura to schodiste, dobre vedet jak na nej ;)
OdpovědětVymazatTak sem s tím zbytkem, Kaqmilo a žádné eee, protože jaká tíha času, když čas nic neváží. Popravdě bych rád věděl, jak se zachycuje neeukleidovská geometrie na eukleidovský papír. Ale kromě pravidelného dělení plochy bychom se všichni ještě rádi s překvapení dověděli, o tom, co může vzniknout ztotožněním bodů při promítání trojrozměrného do dvourozměrného a taky, co nás nutí, když vidíme několik čar na papíře představovat si nějaký trojrozměrný objekt, a proč nám někdy připadá absurdní, jaká překvapení má Moebiova páska, jak se obohatí rodina platónských těles hvězdicovými mnohostěny, proč musí mlynář dolévat vodu do koryta v němž voda teče stále dolů ale stále se vrací, jako ti lidé na cyklickém schodišti, jen povídejte, píšete to přece pro nás, ne pro čas a my jsme ještě neusnuli.
OdpovědětVymazatopat zaujimave spojenie matematiky a umenia...
OdpovědětVymazathttp://www.mathacademy.com/pr/minitext/escher/
OdpovědětVymazatEssay neměla být překladatelským cvičením a rozhodně ne takovým, kdy skončíte překlad v půli a zatajíte zdroj. Nemáte ráda Oscara Wilda, ale všimněte si, jak byl důsledný v původnosti. Zajisté, lze namítat, že kapitoly o dekorativním umění v portrétu Doriana Graye jsou plagiátem Huymsnsovy novely naruby, jsou ale plagiátem původním. Je to sice lepší překlad, než jaký tady má Michaela Hložková, ale nejsem si jist tím, že to stačí.
Mám ráda Oscara Wilda,jen mě štvou některé jeho macho výroky. Že kapitoly o dekorativním umění jsou plagiátem jsem nepostřehla. Na moji omluvu snad jen že prokrastinace je mrcha a nový příspěvěk.
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com/watch?v=raBC8Vs_f6M&feature=related
OdpovědětVymazatVeľmi ma fascinuje schopnosť pána Studeného odhaľovať tzv. plagiáty prac, ako to robíte?
OdpovědětVymazatMimochodom videa z youtube, veľmi zaujímavé vecičky.
Na tom nic není. Měl jsme podezření, že trojka trojka trojka, sedmička, dvojka trojka neví, co to je neeuklidovská geometrie. Když zkoušíte matematiku dobře, musíte se ptát tak, aby vyšlo najevo, zda tomu, co student říká taky rozumí, nebo ne. Musíte klást ty nejprostší, jako někdo, kdo té věci nerozumí, (možná jako Sokrates). Velmi rychle pak vyjde najevo, zda tomu rozumí ten student. Ale to neděláte proto, abyste toho studenta kompromitovala, ale proto, abyste mu ukázala, v čem uvažuje špatně, a pomohla mu v porozumění, protože zkouška je vynikající příležitost k tomu, aby pochopil, něco z togho o čem ještě neví, že to nechápe. A protože to nedělám, kdybych zkoušel matematiku na ESF, tak do výběrových předmětů mi přestanou chodit studenti a z povinných mne vyloučí s poukazem na to, že jsem nepochopil jemná specifika, která ESF vžaduje, tak otázky kladu sobě a odpovědi hledám podle klíčových slov v textui googlem. Mně by nevadilo, že je to překlad, zvlášť, kdyby to byl překlad něčeho zajímavého a dokonce si myslím, že je to dobrý překlad, ale mělo by to tam být napsáno, protože, já se pak snažím polemizovat, a najít nové interpretace, abych dal najevo, že někdo tz její názory a nápady bere vážně a zabývá se jimi, což jsme si vzal jako povinnost když už jsme něco takového zadal, a nakonec třeba vyjde najevo, že tomu věnuji víc práce než studentka, že se nezabývám jejími názory, ale názory, které cituje a ke kterým, nemajíc osobní vztah, je lhostejná, a pak si připadám hloupě, což je ovšem možná stav vzácného nazření skutečné podstaty věcí, kterého bych si měl tudíž vážit.
OdpovědětVymazatNa druhé straně je přece od začátku jasné, že ty životopisné informace nemá ze sebe a tak je jen otázka, zda je tam něco, co ze sebe má. A lze předpokládat, že když ta data odněkud převzala, tak převzala i jejich řazení a pak už je to hledání snadné.
Zajímavý příspěvek. O tomto člověku, který měl matematiku jen na střední škole, se dá tvrdit, že je génius.
OdpovědětVymazatStejně i tak by mně zajímalo, jestli jste si Eshera vybrala jen náhodou, nebo proto, že jsme jej zmiňoval na přednášce a nebo proto, že se vám líbí. Já jsme jej v dětství měl moc rád. Teď už jej mám nějak okoukaného.
OdpovědětVymazatLíbí se mi jeho tvorba,ale v umění i v životě mám rád i jistou nepravidelnost,která vytrhne dění ze stereotypu. Jinak velice precizně napsaný příspěvěk :-)
OdpovědětVymazatačkoliv bych příspěvek asi neoznačila přímo za esej (no, možná tak odbornou esej, ale v tom případě mi chybí citace a bibliografie), tak jsem ráda, že k některým obrázkům, které znám z dětství mám konečně i název autora (ano, vím, že to bylo zmiňováno na přednášce, ale moje účast byla díky souběžnému studiu poněkud sporadická - shame on me ;))
OdpovědětVymazatjinak uvedená vide úžasná a já ještě dodávám odkazy na další, která jsem díky nim našla a které mě zaujaly:
http://www.youtube.com/watch?v=OHxiYM62BBk&NR=1
--> aneb, pro laiky, jak to vlastně funguje :)
http://www.youtube.com/watch?v=8jRmo7iM5vk&feature=fvw
--> sice malilinko kruté (nechtěla bych být ani jedním tím panáčkem), ale vtipně odlehčené video o životě na schodišti :)
Informačně přínosný článek, avšak nesmí se zapomenout, že Escher je známý také pro své zachycení paradoxu v obraze (ruka kreslící ruku, obraz galerie v obraze, vodopád, propojená schodiště), které bylo v článku jen okrajově zmíněno, avšak dle mého názoru tvoří hodnotově významnější část Escherovi tvorby, na jejímž základě se proslavil.
OdpovědětVymazatA Escherovi mozaiky jsou pěkným tématem pro každou tapetu to se musí nechat...;)