Není půlka jako půlka

Vše začalo jednoduchou hádankou: Cihla váží kilo a půl cihly. Kolik váží cihla?
Jak nesnadné bylo usměrnit myšlenky a dopátrat se výsledku. Významné rozdíly, které jsou mezi levou a pravou mozkovou hemisférou se ihned začaly projevovat. Levá polovina mozku asi zrovna rozdělovala informace na jednotlivé části, aby je mohla analyzovat, když pravá, která vnímá svět jako celek, rychle uchopovala realitu v celé její celistvosti. Přestože jsou obě poloviny našeho mozku vysoce specializované a dokonce do jisté míry schopné myslet nezávisle na sobě, tvoří nedělitelnou jednotu. Jak mohou dvě půlky tvořit nedělitelnou jednotu, si ještě jednou připomeneme v druhé hádance. Zpět ale k cihle. Kolik váží její půlka? Dlouho mi tato otázka zněla hlavou. Z odhalení výsledné váhy cihly jsem nakonec měla jen poloviční radost. Zjištění, že výsledek je zhruba polovičkou skutečné váhy cihly, vedlo k pocitu polovičatě odvedené práce.
Dalším důkazem pro tvrzení, že není půlka jako půlka, je fakt, že půlka je stará česká míra objemu, která činila cca. 0,239 l. To znamená, že bychom měli ze svého slovníku vypustit slovní spojení „půlka litru“, máme-li představu hodnoty 0,5 l. Bude-li však chtít naštvaný manžel (při pohledu na zmenšený objem ve sklenici) vynadat své ženě, že mu vypila půlku piva, s největší pravděpodobností bude v právu.
Už jsme se zabývali váhou půlky a jejím objemem. A co velikost? Jak velká může být půlka? Např. půl hodiny nebude moc veliká půlka, ale co taková půlka dne, týdne, roku? Často se hovoří např. o půlce národa. Jak je veliká? A jak se taková půlka měří? Stává se, že jedna půlka je větší či menší než ta druhá. Jde potom ale opravdu o poloviny? Česká anekdota vypráví o učiteli, který poučuje své žáky: „ Kolikrát vám mám říkat, že větší či menší polovina neexistuje. Poloviny jsou vždy stejné. Ale proč vám to říkám, když větší polovina z vás stejně nikdy neposlouchá.“ Abychom byli korektní, asi bychom měli hovořit o většině či o menšině. Kdo z nás by ale doopravdy chtěl slyšet při rozdělování majetku „já budu mít většinu, ty menšinu“. A tak raději vše dělíme přesně napolovic. A tak půlíme a půlíme.
http://gadgets.zive.cz/pulka-stromu/a-4063/default.aspx
V druhé půli se dostáváme k hádance: Trhovec prodává na stánku vajíčka. Přijde k němu měšťan a koupí polovinu jeho vajíček, k tomu dostane zdarma ještě jednu půlku vajíčka. Dráb to vidí a tak za trhovcem sám pospíchá. Koupí si od něj půlku zbytku a dostane také půlku vajíčka. Nakonec přijde k trhovci selka. Koupí si půlku toho, co na ni zbylo a dostane poslední půlku vajíčka. Trhovci tak nezbylo žádné vajíčko a může jít spokojeně s utrženými penězi domů.
S kolika vajíčky přišel trhovec na trh? Hádanka je jednoduchá, přestože má malý háček. Syrová vajíčka se přece nedají půlit, jak tedy mohl trhovec darovat půlky vajíček? I zde se setkáváme s nedělitelnou jednotou dvou půlek.
Dostáváme se k samotnému závěru (ačkoliv druhá půlka byla kratší než první). O půlích, půlkách, polovinách i polovičkách bychom mohli hovořit ještě dlouho, dotkla jsem se pouze menší poloviny témat s tím spjatých. Například by bylo zajímavé dozvědět se, kolik doopravdy stojí naše drahá polovička…