sobota 25. prosince 2010

Náhoda



Co je vlastně náhoda? Na náhodu můžeme nahlížet z několika úhlů. Záleží na naší osobnosti, inteligenci, přístupu atd.

Pokusím se uvést několik možností, jak na náhodu pohlížet či jak ji chápat:

1) Filozofické hledisko – „Náhodný je jev beze smyslu a Náhodný je jev bez příčiny.“[1] (Tímto hlediskem se v této práci hlouběji zabývat nebudu.)

2) Osud = náhoda – Náhodu někteří lidé chápou stejně jako osud. Osud si někteří spojují i s náboženstvím či s magií, ale většina si ho představuje jako systém za sebou jdoucích událostí, které jsou předem určené. Lidé se snaží svůj osud odhalit pomocí různých metod. Například: výklad karet, věštba z ruky, horoskop, numerologie atd.

3) Matematické hledisko – na náhodu můžeme pohlížet i pomocí kombinatoriky a statistiky. Bohužel ne každý je toho schopen, ale pokusím se citovat pár příkladů, které toto hledisko přiblíží…Za náhodný považujeme takový jev, při kterém limitně malá změna počátečních podmínek působí změnu výsledných podmínek přes všechny hypoteticky možné hodnoty. Třeba při hodu kostkou, tak je přece udělána. Některé naše stroje umějí vyrábět čistou náhodu: kostka, ruleta nebo generátor náhodných čísel. V technice chceme většinou čistý determinismus, výjimečně čistou nahodilost. Ve hrách ovšem chceme často obojí - nebo spíše složitěji strukturovaný prostor možných racionálních strategií (tedy jednoho řádu nutnosti, našeho záměru) a následků náhod (tedy jiného řádu nutnosti, uváděného do chodu nahodilým tahem karty, hodem, losem).“[2]

Příklad „matematické náhodnosti“ – tedy spíš PRAVDĚPODOBNOSTI při hodu hrací kostkou:

Součet

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Pravděpodobnost

1/36

2/36

3/36

4/36

5/36

6/36

5/36

4/36

3/36

2/36

1/36

Tyto tři hlediska jsou jen ukázkou možného chápání náhody. Každý jsme jiný a přemýšlíme jinak, proto si tento pojem vysvětlíme po svém.

13 komentářů:

  1. Náhoda je jméno, které dáváme jevům, jimž nerozumíme proto, aby nebylo poznat, že jim, nerozumíme.

    1. Co je to smysl jenž pozbývá náhoda?

    2. Jsou-li ty události jdoucí za sebou předem určené, pak přeci nejsou náhodné.

    3. Součet čeho je při hodu hrací kostkou 12?

    OdpovědětVymazat
  2. A dál se pokusím zamyslet nad tím co jste mi napsal.

    OdpovědětVymazat
  3. Add 1.:
    Náhodou je rozuměn jev, který je založen, jak již název napovídá, na náhodném jevu čili na náhodě. Náhodný jev nejde nijak ovlivnit a působí na celou řadu vědních oborů. Absence náhodných jevů (chyb) by byla v mnoha technických odvětvích velice vítána. Náhoda probíhá bez jakékoliv posloupnosti, dalo by se též říct, že nesmyslně. Můžeme ji tedy nazvat i jevem beze smyslu, protože tento jev nejde simulovat ani mu nejde určit nějaký model, podle kterého bychom mohli náhodné prvky zjišťovat.

    Add 2.:
    V tomto slova smyslu, je chápána náhoda spíše trochu duchovním pohledem. Osudy, které nás potkávají jsou následkem náhody, ale někteří lidé mají na toto jiný názor. Člověku není jeho osud předem znám, ale někteří se domnívají, že jejich život je systém po sobě jdoucích událostí, které jsou již předem určené a známé. Jedná se spíše o věřící občany, u kterých nemůžeme jejich osud (probíhající život) ztotožňovat s náhodou.

    Add 3.:
    Tabulka vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou padne číslo v řádku „součet“, při hodu dvěma kostkami a následném sečtení těchto dvou hodnot. Poslední sloupec tím pádem znázorňuje pravděpodobnost, s jakou můžeme dosáhnout hodnoty 12, při hodu dvěma kostkami. Tzn. na jedné kostce padne číslo 6 a na druhé také. Tato pravděpodobnost je stejná, jako když by měla na obou kostkách padnou jednička.

    OdpovědětVymazat
  4. Náhoda pomáha tým, ktorí sú na ňu pripravení. (Blaise Pascal)

    Hodené kocky nikdy nevylučujú náhodu.
    (Stéphane Mallarmé)

    Náhoda za nič neručí.
    (Molière)

    OdpovědětVymazat
  5. Takže v bodu 2 chápete náhodu jako alternaci k osudové predestinaci?

    A nad tabulkou by nemělo být . . .hrací kostkou, ale . . . dvěma kostkami.

    Pro mne je náhoda jméno, které dáváme věcem, jimž nerozumíme, proto, aby nebylo poznat, že jim nerozumíme. Ve formulaci přírodních zákonů se snažíme jevy agregovat do tří, tj ty, které jsou si v nějakém smyslu podobné považovat za stejné a předpokládat že se vyvíjí stejně a slovo náhoda používáme k označení všech odlišností mezi zdánlivě stejnými jevy. Kam takhle zařadíte mne? A kde jste mezi těmi možnostmi vy?

    Mimochodem, vzpomněl jsme si, že V Hraběti Monte Christovi, je pěkná lekce travičství, kde hrabě vysvětluje, že když chcete někoho otrávit v Evropě, tak mu nalijete do jídla tolik jedu, že se uprostřed oběda s ohromným povykem skácí, že však v orientu, je toto umění propracováno mnohem jemněji, tam znalec potká člověka na ulici a když na něj pohlédne, řekne o něm: tento muž je již týden otráven a za dva týdny zemře. A dále vypraví hrabě, jak jeho přítel zaléval hlávku zelí strychninem. Hlávka zežloutla. Vyhodil ji na smetiště. Tam ji sežrala slepice. Tu uchvátil orel, kterému se jedou z výšek zatočila hlava a spadl do jezera. V jezeře jje pozřela ryba a ta se tEĎ BUDE PODÁVT N VAŠEM STOLE. jISTĚ, POKRAČOVAL HRABĚ, namítnete, že zde hraje velkou roli náhoda. Ale travič v orientu musí pracovat s náhodou.

    OdpovědětVymazat
  6. Ty vaše odpovědi jsou lepší, než ten příspěvek, zdá se, že kdyby vás někdo nutil, tak by odpovědi jsou lepší než ten původní příspěvek, který podle mne nestojí za nic. Zdá se, že kdyby vás někdo nutil, že by z vás nakonec něco slušného dostal, ale mně se do té práce nechce. Nebo vám s těmi odpověďmi někdo pomáhal? Každopádně máte mé sympatie, že distančně studujete, kdo studuje při zaměstnání, má všechno mnohem těžší a na všechno mnohem méně času. Moje žena s kdysi pustila do studia psychologi a sociologie a zimní zkouškové období se ji překrývalo s účetními uzávěrkami a mně to vždy nesmírně dojímalo, když jsme ji viděl, jak se učí a snažil jsme se ji podporovat, jak jen to šlo, takže jsme například převzal všechny domácí práce a u toho pak už nějak zůstalo, i když tu školu nedokončila což jsme prý zavinil já, protože jsme ji nutil jezdit na dovolenou, takže se neměla čas učit. Ale stejně to tehdy bylo krásné. škoda jen, že krásné věci většinou končí smutně: i t nejkrásnější květy ve váze nakonec někde shnijí. A vy někde učíte, že studujete Učitelství?

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za Vaše názory a poznámky. Já osobně se řadím k bodu 2. Vás bohužel zatím zařadit nedokáži...ale opět se nad tím zamyslím. Ano učila jsem na učilišti, ale tento rok bohužel ne...snad příští.

    OdpovědětVymazat
  8. V minulosti náhody otvorili rôzne odlišné dvere do budúcnosti. A keď sa nám otvoria takéto dvere tak musíme do nich vstúpiť. ( Voltaire)

    OdpovědětVymazat
  9. Koule je kostka unavená cestou.

    OdpovědětVymazat
  10. Zaujimavy nazor, ze nahodou nazyvame veci, ktorym nerozumieme preto aby nebolo poznat, ze im nerozumieme. Nemyslim si, ze by sa to dalo zhrnut do takejto presne urcitej definicie, podla mna sa to odvija od individualnej situacie, ale nieco na tom mozno bude...

    OdpovědětVymazat
  11. Pro mě neexistuje nic jako náhoda. Jak tady už padlo náhodou se označuje něco co člověk nedokáže logicky zdůvodnit tak tomu dá nálepku náhoda. Tyhle náhody se mi dějí v životě pořád a když se stane něco co je tak neuvěřitelné že se snad ani nedá věřit že by to bylo náhoda,lidé tomu dají nálepku "moc velká náhoda"

    OdpovědětVymazat
  12. Líbí se mi názor, že náhoda je vysvětlení něčeho, čemu nerozumíme. Osobně totiž moc neandím teorii, že jde-li něco "spočítat" (přivřete oko, nejsem matematik), nemůže to bý náhodné. Na druhou stranu v náhodě až tak nevidím tu konkrétní nepochopitelnou událost, ale spíš výraz té nepředvídatelnosti. Náhoda není najít na zemi desetikorunu, ale skutečnost, že mince leží na místě, kterým já projdu v takovém časovém intervalu, aby tam už byla a zároveň ještě nebyla v kapce někoho jiného.

    OdpovědětVymazat