Nejprve prostuduji Herrigelovu knihu „Zen a uměni lukostřelby“o japonském KYUDO obřadu střelby z luku a v doslovu se dozvím, jak mu kritici vyčítali, že zen vůbec nepochopil. Hurá, jsem zachráněná, lukostřelba je sice obřad, ale ani takový Rek jako Eugen Herrigel u některých nevyhrál. Ani léta studii neznamenají, že moje úvahy jsou správné.
Závěr eseje Sekulární náboženství byl brutálně ukončený odkazem na knihu Ericha Fromma Anatomie lidské destruktivity. Předcházely knihy, které jsou založené na tom, že je dobré bezmezně věřit, teď momentálně třeba vílám, ale pak klidně nějakému šílenci, který se převlékne za elfa, i když může mít v občanském průkazu jméno Adolf Hitler.
Není velké a malé zlo, ale ztráta rozumu a nechuť myslet, vzdát se odpovědnosti a bát se svých vlastních rozhodnutí, protože tak málo znám sám sebe, svoje pocity a přání, nevyznám se ve svém vlastním stínu, protože ho ani nepřiznám, nemám jej, nejsem zlý a cítím se překrásným klenotem společnosti. Frommova kniha není vůbec jednoznačná a na jejím konci číhá na čtenáře třeba STRACH. Jak bych reagoval já v Zimbardově experimentu? Možná by po přečtení pak někdo začal uvažovat o tom, zda takový kurz Reiky je uspokojení pudů nebo vášní. Proč nesáhnout po „Anatomii“? Chci-li spasení rychle a hned, ne že se týden budu mořit četbou knihy a na jejím konci mě čeká vlastní nejistota. Je to příliš složité čtení, založené na tom, že člověk má lidské vlastnosti, pudy, strachy v sobě a jedinou možností je boj s nimi a ne jejich prázdné a nesmyslné „zmizíkování“. Rozhovor s anděly může být rychlovka, i když nevím, s čím jsem to vlastně hovořil, ale výsledkem je uspokojení z dobře odvedeného sebevzdělávání.
A tak se dám do spolku se stejně věřícími lidmi
navštěvující kurzy, veletrhy, semináře, weby čili SHROMÁŽDĚNÍ
vyznávám anděle, elfy, víly, universum, vedoucího kurzu čili BOHY
půjčím si grafickou podobu znaku jako jsou kříže, amulety, talismany čili SYMBOLY
brblám mantry , vyzualizuji a dodržuji nařízení guru čili ZÁKON
nazývám to všechno alternativa čili ORGANIZACE.
Anatomie lidské destruktivity je procházka po jiném druhu víry, temnějším a nebezpečnějším, i když založeným na atributech náboženství a taky na mozku někoho jiného, vůdce, šílence, který je schopen ovlivnit davy. Mohu zesměšňovat spotřebitele proudící do obchodů, ale nejde mi to, pokud myslím na nacismus, stalinismus, případně jakýkoli sadismus, otevřený, skrytý – pocit moci, který má člověk, když zjistí, jak krásné je někým manipulovat.
Bylo by pěkné sekulárně nehledat novou jednotu vzhledem k nepřehledné diferenciaci světa, nebýt vydaný v šanci osudu a nemít mystiku jako zisk a vyznamenání, sloužící jako přídavná životní dekorace.
Žádné komentáře:
Okomentovat