holocaust {hromadné vraždění Židů za 2. světové války}. Z angl. holocaust {naprosté zničení, masakr} a to přes stfr. z lat. holocaustum {zápalná oběť} z ř. holokaútōma z hólos {celý, úplný} a kaíō {spaluji}. ( ὁλόκαυστον holokauston celopal; ὅλος holos celý + καυστός kaustos spálený) Srov. Ü hologram. šoa (hebrejsky שואה neštěstí, zničení, pohroma), churben (jidiš חורבן zničení)
Zde je jedno téma, nad kterým bychom mohli trochu podiskutovat ve snaze cvičit se v důslednosti a koncepčnosti úvah. Autor následující přednášky těmito vlastnostmi, obávám se, nevyniká. Na téma můžete nahlížet z pohledů individuálně psychologických, sociologických, metafyzických, teologických, magických, . . .
Podívejte sem, prosím, na záznam přednášku autora k jeho knize
http://www.youtube.com/watch?v=e2Os7khsA3I
a následující
(
http://www.youtube.com/watch?v=wR9Kclt6uHg&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=NWmT9TIleAs&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=3PujnQjgpkY&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=edQ4LtC2FdM&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=L9NxkADfi4A&feature=related
)
a napište v čem se vám jeví jeho úvahy povrchní nedůsledné a špatné případně naopak oponujte kritiky svých spolužáků.
#1:
OdpovědětVymazatTvrzení, že "kdo není darwinista, je zaostalý," zdá se mi v přednášce jako velice násilným druhem přesvědčovací taktiky. Za příklad by mohl tento druh tvrzení sloužit ve Schopenhauerově Eristické dialektice, kterou tímto doporučuji k přečtení.
~
Rozpor mezi darwinismem a Genesis nastává pouze tehdy, interpretujeme-li Starý zákon historicky (doslovně).
-t.a-
Orgie ambivalence
OdpovědětVymazatOdhledneme-li od frivolniho uziti jazyka, gradujiciho v zaveru spojenim "podelanej bolsevismus", pak nejvice pozornosti kritika bezesporu zasluhuje autorova vnitrni rozpolcenost. Ac se opakovane negativne vyhranuje proti nacionalnimu socialismu a dokonce konkluduje nezbytnost uprku od darwinismu, nechal se zvabit lakavou narodne socialni retorikou a jejimi podkladovymi idejemi. Jeho projev doslova epitomizuje zivocisnost NS, vcetne zavadejici logiky, zdanlive samozrejme, jednoduche a jednoznacne. Snaha o vysvetleni NS fenomenu na platforme jeho vlastnich pilotnich myslenek jen podtrhuje nevedecky charakter prednasky. Nedostatky ovsem retor vyvazuje umenim dlouho mluvit a nic nerict, samotny vyklad v zajimavosti jednoznacne ustupuje prubezne analyze autorova mysleni a motivu.
Oponovat prozatim lze pouze jedine kritice jedine casti prednasky, s niz ovsem vicemene souhlasim. Sam prisuzuji judaismu pomerne "darwinisticky" charakter.
Nejsem si zcela jist o co autorovi šlo. Argumentace postavená téměř výhradně na NS výrocích místy zavání agitací, což podtrhuje, jak už je výše uvedeno, celkový ráz přednášky. Předkládané téze zjednodušuje a vykládá si je zcela po svém. Pokouší se manipulovat s posluchači, čímž se blíží k tvůrcům konspiračních teorií.
OdpovědětVymazatPokud jsem správně pochopil a pokud si to dobře pamatuji, autor přednášky se domnívá, že Hitler si přečetl Darwinův Vývoj druhů a na základě pozorování, že Židé nemají svůj stát nahlédl, že jsou vývojově zaostalejší, než třeba Němci a překvapivě z toho vyvodil, že je potřeba je vyvraždit. Je patrně jediný, který k takovému závěru z podobných předpokladů došel. Je mnoho živočišných druhů, jako třeba tygr usurijský, nebo panda velká, které, zdá sem v evoluci neobstály, ale nikdo si nemyslí, že by je měl kvůli tomu vyhubit, když tuto práci, nota bene za něj udělá evoluce. Podobné zjištění by snad mohlo být argumentem pro Židy, aby vyhladili Němce, z obavy, že proti nim neobstojí v evolučním soupeření. Ale naopak?
OdpovědětVymazatJestli je skutečně evoluce kismet a nejvyšší hybná síla, tak to prostě jenom znamená, že v ní neobstál národní socialismus a že Židovství proti němu mělo nějaké evoluční výhody. Názor, že víra v evoluci je nebezpečná v tom smyslu, že nutně vede ke stavbě koncentračních táborů je nelogická. Možná se kniha Hitlerova mesianistická vražda mohla jmenovat Hitlerův zoufalý pokus o záchranu národního socialismu proti nutnosti zániku v evoluci.
Je třeba si uvědomit, že vyhlazování tak velkého množství lidí byla velká práce s velkými náklady a že motivace pro něco takového musí být psychologicky přesvědčivější, pocit ohrožení, naděje na nějakou blaženost,. . . nic takového, Hitler jen sloužil anonymní a lhostejné evoluci.
A byl to vůbec Hitler? Tímto problémem se autor nezabývá moc hluboce. Já si ve shodě s C. G. Jungem myslím, že Hitler byl spíš medium, než hypnotizér, že byl nositelem a příjemcem cizích vnuknutí, tak jako byl příjemce projekce archetypu otce zmateného a ztraceného davu.
Jistou poznámku k tomuto tématu najdete v jedné ze tří essaí Freudových, jež máte ve studijních materiálech. Jungovy poznámky najdete na internetu v jeho essaích, v nichž považoval za nutné odpovědět na poválečné kritiky svých různých předválečných postojů (například se setkal s Hitlerem a analyzoval ho. Také tvrdí že z analýzy snů Němců před válkou poznal, že dojde k tomuto konfliktu ras a nástup archaických germánských náboženství byl s to vysvětlit v souladu se svou obecnou koncepcí). Nicméně, a na to bych chtěl upozornit, Zajímavým výklad tohoto fenomenu lze nalézt v prostřední kapitole Jitra kouzelníků Bergiera a Powelse.
Ve druhé polovině prostřední kapitoly prohlašují tento čin třetí říše, v němž byl Hitler pouhým prostředníkem, za čin výsostně magický. A za stejnou magii pak ducha kolektivního odporu proti postupu Němců. Kdo nezažil asi si nepředstaví, to velkolepé participio mystique, podílu na společné, jež jsme zde naposledy zažívali na podzim v roce 1989, to rozpuštění individuálního a osobního já a koupeli ducha v nesmírném oceánu my. Domnívám se, ač to z vlastní zkušenosti neznám, že něco podobného lze například zažívat na fotbalovém stadióně mezi fanoušky vítězícího mužstva. Zážitek z fotbalového stadionu nepřetrvá noc. Kolektivní duch vzniklý spojením jedinců v odporu proti zhoubě jim naprogramované také netrvá věčně. Končí v podstatě ve chvíli, kdy přestanou převládat obavy o úspěch. Jedni se pak radují, jako fotbaloví fanoušci a druzí, diskrétně schovaní ve stínu nepozornosti oslavujících davů, už pracují na všem, co jim může přinést osobní alespoň dočasný prospěch na úkor ostatních.
Asi nejzákladnějším problémem celé přednášky je snaha přednášejícího zjednodušit velice komplikované téma. Aplikuje-li autor několik diametrálně odlišných teorií (ani ne tak obsahem, jako oblastí působnosti) na jedno téma, je zjednodušení cesta takříkajíc do pekel. Nejsem odborník ani na historii, ani na Darwina, ani na teorii národních států, nedostatky přednášky tudíž spatřuji hlavně v metodě. Považuji za správné, že se pokusil o kontextovou interpretaci problému, ovšem některé témata (což je případ i tohoto)se těžko popularizují na ploše jednohodinové přednášky.
OdpovědětVymazatPokud je autorovi vyčítána velká míra citací zápisků či výroků Hiltera, je otázkou, zda lze najít, v kontextu tématu, lepší informační zdroj. Přednáška je problematická, protože téma je problematické. Mísí se v něm totiž několik kontroverzních témat (aplikace darwinismu na lidskou společnost, historické břímě v podobě nacismu i komunismu, svým způsobem i kritika kapitalismu). Pojmy jako rasa, třída, národ atd., jsou historicky hodně zproblematizované a jejich užívání mnohdy vyvolává podvědomě nepříjemné pocity. Pozorování reakcí nám tudíž dokáže něco říct o nás samých.
Osobně vidím v přednášce (resp. v tématu) docela silné poučení o zhoubnosti přílišné důvěry ve schopnost člověka účinně řešit veškeré problémy vlastní existence, či dokonce toto řešení najít a zároveň zachovat si lidství, tedy to jediné, co nás odlišuje od ostatních tvorů v našem světě.
Uznávám ale, že v této problematice jsem laik a asi nejsem schopen hlubšího vhledu…
Myšlenka, že Hitler jen sloužil anonymní evoluci je velmi zajímavá.
OdpovědětVymazatAbych se ještě vrátil k přednášce. To zjednodušování je opravdu znatelné. Je to totiž chybou vidět za vším pouze Hitlera. Nemalou měrou se na vyvražďování židů podílel také Heinrich Himmler a jiní. Také autor nebere příliš v potaz celkové protižidovské ladění katolické společnosti. Bojím se, že kořeny holocaustu jsou mnohem dál, než si autor chce připustit.
Tím se vrátím na začátek a musím s tvrzením, že Hitler byl pouze medium, souhlasit. Byl to schopný manipulátor, jež byl ve správný čas na správném místě. A dle mého názoru především říkal to co lidé chtěli slyšet, než by revolučně vynalézal nové myšlenky.