středa 2. února 2011

Králík a metamorfózy času

Zítra začíná rok králíka.





. . .Původ čínského Nového roku je opředen mnoha legendami a pověstmi. Jednou z 
nejznámějších je ta o Nienovi, krutém a divokém zvířeti, které na „Jarní svátek“ 
pojídá lidi. Odehnat od dveří ho lze jedině rozvěšenými lampiony a papírovými 
páskami, které musí mít červenou barvu, jelikož té se Nien bojí. Také nemá rád 
světlo ohně a hlasité zvuky, lidé proto celou noc odpalují petardy a na obloze 
září ohňostroje.

V den před zahájením „Jarního svátku“ nazývaný Ch´u Hsi se scházejí všichni 
členové rodiny, aby si společně pochutnali na bohatém jídle o několika chodech, 
předali dětem červené obálky plné „peněz štěstí“ a zůstali vzhůru až do rána 
a přivítali nový rok. Číňané věří, že, zůstanou-li dlouho vzhůru na Nový rok, 
přinesou svým rodičům delší život.


První den lunárního roku se lidé vzájemně navštěvují a přejí si kung-hsi fatsai, 
neboli „blahopřání a blahobyt“. Bozi vstupují na nebesa a vzdávají svůj hold 
Nefritovému císaři, nejvyššímu z taoistických bohů. Podle tradice lidé pro bohy 
pálí papírové peníze, aby pokryli náklady na jejich cestu a ti pak o nich u 
císaře podali samé dobré zvěsti. Dalším rituálem je potírání cukru kolem úst 
domácího bůžka, což má také dopomoci k sladkým řečem nebo mlčení před Nefritovým 
císařem. Jednou z nejpozoruhodnějších událostí tohoto dne jsou tance draků a 
lvů. Jejich pestrobarevné kostýmy a hrůzostrašné hlavy mají odehnat vše zlé. 

Na druhý den se provdané dcery vrací zpět k rodičům. Jsou-li vdané jen krátce, 
doprovází je manžel, který nese do domu své nevěsty dary jako pozornost její 
rodině.


Podle jedné legendy se třetí den oslav příchodu nového roku chodí spát brzy, 
aby se nerušily svatební obřady myší sdílejících s lidmi příbytky.


Čtvrtý den se připravuje jídlo, jímž se vítá domácí bůžek navracející se od 
Nefritového boha. Z této události vychází i čínské přísloví: "Nikdy není 
příliš brzy na to, abychom vyslali bohy pryč, a nikdy není příliš pozdě na to, 
abychom je pozvali nazpět." Návratem domácího bůžka totiž Číňanům končí 
období duchovní nezávislosti.


Od pátého dne se oslavy zdánlivě chýlí ke konci, aby vyvrcholily v závěrečné 
slavnosti Svátku lampionů. Významný je však i den devátý, kdy lidé přinášejí 
různé pokrmy a dárky do chrámů a tím uctívají narozeniny Nefritového císaře, 
o němž se říká, že se narodil těsně po půlnoci devátého dne.


Tradiční pokrmy čínského Nového roku


Jako ostatně při všech čínských svátcích, jídlo hraje velmi důležitou roli 
během celé doby oslav čínského Nového roku. Mnoho pokrmů, které se připravuje 
a podává, symbolizuje štěstěnu a prosperitu. Například ryba "yu" znamená, 
že ušetříme dostatek peněz; divoký česnek "chiu-tsai" značí dlouhověkost 
a masové kuličky spojují lidi dohromady. Kuře se podává celé, včetně hlavy a 
pařátů, čímž se vyjadřuje úplnost. Nudle se zas nemají lámat, jedině nezlomená 
nudle nám přinese dlouhý život.

Na Nový rok jí čínská rodina vegetariánské jídlo zvané "jai". Tento 
pokrm obsahuje mnoho druhů kořenové či vláknité zeleniny, kterým lidé přisuzují 
různé pověry. Lotusová semínka v jídle přinesou do rodiny mužské potomky, bambusové 
výhonky zas nesou přání všeho dobrého, tofu se do jídla nepřidává, jelikož jeho 
bílá barva je symbolem smrti a neštěstí, oproti tomu černé mořské řasy znamenají 
hromadění bohatství.


I v Číně platí "jiný kraj, jiný mrav". Na jihu patří mezi nejoblíbenější 
pokrmy "nien kao", sladký rýžový puding, a "zong zi", lepkavá 
rýže zabalená v rákosovém listí. V severní Číně dávají přednost dušenému pšeničnému 
chlebu ("man tou") nebo malým masovým knedlíčkům ("shui-chiao"). 

Jak vyzdobit dům


Před vypuknutím oslav Číňané ozdobí interiér svých příbytků květinami, mísami 
naplněnými pomeranči a mandarínkami a košíčky se sušeným ovocem.


Květiny symbolizují nový život, bohatství a kariérový postup. Ti, kterým květiny 
na Nový rok vykvetou, se mohou pokládat za šťastlivce - květy prorokují perspektivní 
rok. Mezi oblíbené dekorativní rostliny patří kvetoucí švestka, bambus, větve 
borovice, jejíž stále zelené jehlice evokují dlouhý život a stálost, dále vrba, 
azalka, pivoňka, vodní lilie či narcis.

Pomeranče a mandarínky by neměly chybět nikomu, kdo se chystá navštívit své 
blízké. Mají-li navíc mandarínky lístky, zaručují nerozlučitelné přátelství. 
Novomanželé přinášející tyto exotické plody obdaří rodinu mnoha potomky.


Sedm druhů sušeného ovoce opět nese svou symboliku: kokos dlouhověkost, kandovaný 
meloun dobré zdraví, liči (čínské švestky) pevné rodinné vazby, atd.


Zdobí se i zdi a dveře domů. Jsou na nich připíchnuté červené papírky, na 
kterých lze číst krátké básničky nebo přáníčka štěstí, např. "Ať jsi stále 
zdravý" či "Kéž by světlo Hvězdy štěstěny, Hvězdy bohatství a Hvězdy 
dlouhověkosti prosvětlovalo i nadále tvůj život".


Pověry provázející čínský Nový rok


Oslavy Nového roku nejsou jen nevázané veselí. Tento svátek totiž provází 
mnoho tabu a negativních pověr, jež lidé respektují.


Například zametání podlahy je během prvních pěti dnů oslav zapovězeno, protože 
se věří, že s prachem a smetím by se vymetlo z domu i štěstí a bohatství. Rozbije-li 
se talíř, má se co nejrychleji říct "mír s námi po celý rok". Odklizeny 
jsou nože a nůžky, aby nikdo náhodou nepřestřihl "nit štěstí". Zakázáno 
je vyprávění duchařských příběhů a vyslovovat se nesmějí ani negativní výrazy 
jako "smrt". Všechny dluhy by měly být splaceny a nikdo si nemá na 
Nový rok půjčovat peníze, neboť si bude půjčovat po celý rok. Vonné tyčinky 
a svíčky musí plápolat 24 hodin denně, aby každý v domě žil dlouhá léta.


Všechny taiwanské chrámy jsou v tomto čase plné lidí, kteří zde zapalují vonné 
tyčinky, aby přilákali štěstí. Některé z těchto chrámů se na Nový rok uzavřou, 
zatímco lidé se hromadí před jejich branami, které se otevřou s úderem půlnoci. 
Čekající dav pak vtrhne dovnitř - věří se totiž, že kdo první zapálí v chrámě 
svou tyčinku, bude požehnán štěstím po celý nadcházející rok.



http://www.taiwanembassy.org/ct.asp?xItem=2206&ctNode=1127&mp=147&nowPage=7&pagesize=50

4 komentáře:

  1. k tofu som mal vždy výhrady, teraz už aj viem prečo...by som chcel vedieť, či to všetko dodržujú aj komunity predávajúce tradičné špeciality na brnenskom nádraží....lebo už sa mi stalo, že som mal zlomenú nudli! aspon že to kura je bez hlavy a pazúrov...

    OdpovědětVymazat
  2. Hadám že nedodržují, neb to nejsou číňané, ale vietnamci.
    Zajímavé je, že když se člověk nad spoustou těch tradic zamyslí, najde poměrně rozumné vysvětlení pro některé z nich, stejně tak jako v jiných kulturách např židovské nebo arabské, různé zvyky které dodržují mají původně ryze praktický účel. Třeba pravidla pro kosher uchovávání potravin a konzumaci(maso, mléko atd) se až překvapivě shodují s moderními pravidly pro uchovávání potravin v restauračních provozech..

    OdpovědětVymazat
  3. hm, u nas sa rozbija tanier na svadobnej hostine, ale tiez si myslim, ze by sa vzapati malo hovorit "mír s námi (aspoň) po celý rok"

    OdpovědětVymazat
  4. aha, fotky:

    http://aktualne.centrum.sk/zahranicie/foto.phtml?gid=101485

    OdpovědětVymazat