Co je vlastně náhoda? Na náhodu můžeme nahlížet z několika úhlů. Záleží na naší osobnosti, inteligenci, přístupu atd.
Pokusím se uvést několik možností, jak na náhodu pohlížet či jak ji chápat:
1) Filozofické hledisko – „Náhodný je jev beze smyslu a Náhodný je jev bez příčiny.“[1] (Tímto hlediskem se v této práci hlouběji zabývat nebudu.)
2) Osud = náhoda – Náhodu někteří lidé chápou stejně jako osud. Osud si někteří spojují i s náboženstvím či s magií, ale většina si ho představuje jako systém za sebou jdoucích událostí, které jsou předem určené. Lidé se snaží svůj osud odhalit pomocí různých metod. Například: výklad karet, věštba z ruky, horoskop, numerologie atd.
3) Matematické hledisko – na náhodu můžeme pohlížet i pomocí kombinatoriky a statistiky. Bohužel ne každý je toho schopen, ale pokusím se citovat pár příkladů, které toto hledisko přiblíží…„Za náhodný považujeme takový jev, při kterém limitně malá změna počátečních podmínek působí změnu výsledných podmínek přes všechny hypoteticky možné hodnoty. Třeba při hodu kostkou, tak je přece udělána. Některé naše stroje umějí vyrábět čistou náhodu: kostka, ruleta nebo generátor náhodných čísel. V technice chceme většinou čistý determinismus, výjimečně čistou nahodilost. Ve hrách ovšem chceme často obojí - nebo spíše složitěji strukturovaný prostor možných racionálních strategií (tedy jednoho řádu nutnosti, našeho záměru) a následků náhod (tedy jiného řádu nutnosti, uváděného do chodu nahodilým tahem karty, hodem, losem).“[2]
Příklad „matematické náhodnosti“ – tedy spíš PRAVDĚPODOBNOSTI při hodu hrací kostkou:
| Součet | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| Pravděpodobnost | 1/36 | 2/36 | 3/36 | 4/36 | 5/36 | 6/36 | 5/36 | 4/36 | 3/36 | 2/36 | 1/36 |
Tyto tři hlediska jsou jen ukázkou možného chápání náhody. Každý jsme jiný a přemýšlíme jinak, proto si tento pojem vysvětlíme po svém.
